08/06/2018
ZŠ Měnín v Paříži
Je květnové pondělní odpoledne. Hloučky žáků a dospělých postávají na parkovišti u obecního úřadu a nakládají zavazadla do přistaveného autobusu. Do odjezdu už nezbývá mnoho času. Nastává chvíle loučení a konečně vyrážíme vstříc francouzské metropoli.
Cesta rychle utíká, v autobusu panuje dobrá nálada, pomalu se začíná stmívat. Čeká nás noční přejezd Německa, jenže žáci posilnění nejrůznějšími drinky nehodlají spát. To tedy bude noc. K ránu ale na pár hodin usínají i ti nejčilejší.
Konečně jsme v Paříži. Odstavujeme autobus a metrem vyrážíme za nejznámější pařížskou dominantou – Eiffelovou věží. Pěšky zdoláváme 115 metrů výšky a užíváme si nádherný výhled na město. Člověku se nechce věřit, že nebýt strategického významu věže za první světové války, Eiffelovka by tu dnes už pravděpodobně nestála.
Na Martově poli si užíváme krátkou siestu. Pojídáme zakoupené bagety a po vzoru Francouzů lenošíme na trávníku. Následuje návštěva Invalidovny. Míjíme Velký a Malý palác a dostáváme se na Champs-Élysées, nejznámější pařížský bulvár, na jehož konci nás čeká Vítězný oblouk. Prudký déšť nás ale zahání do podzemních prostor. Čekáme, zda se vyčasí, ale marně. Po schodech se valí voda. Zbytek programu překládáme na následující den a vyrážíme směr autobus a hotel.
Středa ráno. Po vydatné snídani odjíždíme do nedalekého městečka Versailles. Královský zámek ale zůstává pro veřejnost uzavřen. Francouzští zaměstnanci stávkují. Vydáváme se na místní trhy a doufáme, že se situace změní. Nakonec máme štěstí. Přece jen si můžeme prohlédnout zámek i přilehlé královské zahrady. Autobusem se vracíme do Paříže. V hypermoderní čtvrti La Défense obdivujeme moderní architekturu a nakupujeme. Hlavně víno a cukrovinky. Následuje návštěva Montmartru. Stoupáme do kopce až k bazilice Sacré-Coeur (Nejsvětějšího srdce Ježíšova). Večerní projížďkou rozsvícenými pařížskými bulváry končí náročný den.
Čtvrteční dopoledne je věnováno pěší procházce historickou částí města. Zejména katedrála Notre-Dame nás ohromí svojí majestátností. Poté se přesouváme do muzea Louvre. Cestou nakupujeme vyhlášené francouzské sýry. V muzeu se pod vedením průvodkyně vydáváme za slavnou Monou Lisou. Jako vždy je v obležení turistů, vzdálena od nich několik metrů, chráněna bezpečnostním sklem. Prodrat se davem, rychlé selfíčko a hurá za dalšími poklady, které muzeum návštěvníkům nabízí.
Dvě hodiny utečou jako voda. Z šatny si vyzvedáváme odložené batůžky, z nichž se line zvláštní odér. Zakoupené sýry o sobě dávají vědět. V autobusu půjdou rozhodně do kufru. Metrem se přesouváme k přístavišti. Pařížské kapsářky se marně pokoušejí okrást naši paní učitelku, která statečně získává zcizenou peněženku zpět.
Plavba po Seině je posledním bodem programu. Odpočíváme a pozorujeme oba břehy, na kterých je poměrně živo. Většina Pařížanů tu jen tak posedává a povídá si, někde se tančí, někteří mávají projíždějícím parníkům. Prostě milí a přátelští lidé. Alespoň tak jsme za těch pár dní zdejší obyvatele poznali. Projížďka končí a my nasedáme do autobusu, abychom se vydali na cestu domů. Měj se krásně, Paříži, a snad zase někdy na shledanou.
Mgr. Grigorij Svoboda
Několik hodnocení našich žáků:
Paříž. Nejhezčí město, které jsem kdy viděla. Všude je co vidět a obdivovat. Ani chvilku jsem se nenudila. Cesta autobusem byla sice únavná, ale stálo to za to. Nezapomenutelná je pro mě osvětlená Eiffelovka v noci. Samozřejmě bylo zajímavé i muzeum Louvre, katedrála Notre-Dame, bazilika Sacré-Coeur, zámek Versailles a jeho zahrady… No vlastně všechno. Všichni jsme si to tam užili a hodně jsme se nasmáli. Myslím, že jsem tam nebyla naposled, a už se těším, až s někým pojedu znovu. (Klára Češková, 8. třída)
Na konci května jsme absolvovali výlet do Paříže, který navrhl pan učitel Svoboda. Naše očekávání bylo veliké a myslím, že každému z nás se nějak splnilo. Navštívili jsme mnoho turistických památek a věřte nevěřte, ve skutečnosti jsou tato místa mnohem krásnější než na fotkách. Sice jsme byli unavení z dlouhé šestnáctihodinové cesty autobusem, avšak to, co jsme viděli, jen tak z hlavy nedostaneme. Tento výlet opravdu stál za to. (Tereza Absolonová, 8. třída)
Navštívili jsme spoustu krásných památek, nakoupili spoustu suvenýrů a ochutnali také spoustu dobrot. Taky jsme se dozvěděli spoustu nových věcí, a to nejen o památkách. Avšak nemyslete si, že to byl další nudný školní výlet. Tento výlet byl zcela jiný, plný srandy a samozřejmě i dobrého chování.
Pro mě osobně zůstane nezapomenutelným pohled na naši skupinu mající na hlavách žluté kšiltovky, které vykouzlily úsměv na tváři nejednoho Francouze. Troufám si říct, že i přes prudký déšť, který nás v Paříži zastihl, to byl nezapomenutelný výlet. (Veronika Ševčíková, 9. třída)
